Zeus, dnešní 22. narozeniny

Oslaveny pěším výletem o délce 15 km, opravdu pěším, 6 nohou na zemi :)
 
 
 
Narodil jsi se mamince Zoně a tatínkovi Faharadshovi 23. července Léta Páně 1993.
Černý kluk, od kůže po srst.
Dneska je ti 22, jsi krásný bílý koňský chlap a spolu jsme už 18. rok :)
Těším se, že oba tu spolu budeme ještě dlouhý dlouhý čas.
Pamatuješ, jak jsem tě šla poprvé čistit a tys přede mnou utekl do boxu?
 
Nebo jak jsme žili v jiné zemi, jezdili spolu do vesnice na nákup a ty ses musela naučit jet s baťohem na zádech a došlo ti, jak takový špatně sedící „baťoh“ rozhazuje rovnováhu?
 
Vzpomeneš si ještě, jak jsi byl asi v 6ti letech nemocný a nikdo nevěděl, co to je a že asi otrava? Bylo to v parném létě, jako teď, a šourali jsme se spolu ráno a večer na procházku a jednou jsi mě šťouchnul do zad a já věděla, že už se uzdravíš :)
 
Nebo jak jsem nechtěl chodit přes potoky, tak jsme se to začali spolu učit, že jsi šla přede mnou pěšky. Učení započalo v únoru, což jsem u tebe docela bral.., když máš ty holý nohy k ničemu a s botama.
 
Pamatuješ, jak jsi mě ztratil na poli i se sedlem, které jsem si špatně zapnula a mě odvezlo houkací auto a tebe odvedli cizí lidé?
 
Vzpomínáš, jak jsme spolu v Tatrách potkali medvěda? To byl ale úprk, co? :) Kdybys ještě chvíli váhala, co že jako budeme dělat, tak jsem tě tam snad nechal...
 
A co taková „chotečská louka“? Těch 800 metrů do vršku vždycky stálo za to. 
 
To jo, to mě vždycky tak nabudilo, že jsem chtěl běžet dalších pět kilometrů...
 
Pamatuješ, jak jsi poprvé přijel dom na Zeusov? A jak jsme tu nějakou dobu byli jenom my dva a Eninka a pokaždé jste věděli, že to „něco“, co se zrovna dělá, je pro vás koně.
 
Nebo jak jsi měla chřipku a horečku a přece šla za mnou do stáje a šli jsme ven a tobě se udělalo špatně, tak jsem tě musel svou hlavou vytlačit na ten kopec?
 
Vzpomínáš, jak jsi měl ve zvyku běžet a běžet, když už jsi se jednou rozběhl o) a jak jsme brzdili, oč se dalo?
 
Nebo jsem se zamiloval do tý zrzky a skočil si pro ní přes ohradu, to jste všichni teda koukali!
 
Pamatuješ, jak jsem ti poprvé místo uzdečky dala provazovku a ty ses na mě celou dobu na mě otáčel a ptal se na cestu?
 
A vzpomínáš, jak jsi mě zula podkovy a zbavila boxu a pak jsi brečela, když na mě v srpnu pršelo a ty ses bála, že ti nastydnu? :) To jsem fakt nechápal.
 
Vzpomeneš někdy, jak jsme bydleli poprvé na samotě v lese, ještě s Eninkou a Týnkou?
 
Nebo jak jsme v horách přešli ty polomy, to jsem se cítil fakt jako frajer. To byla posilovna!
 
Ty jo, nebo jak jsme spolu jeli na dovču, ještě s Týnou, a já poprvé spala hned vedle vás.
 
Nebo jak jsme stáli na Konopišti u medvědů a pak se toulali proti proudu turistů dolů z kopce? To jsem měl obdivovatelů! A Karlštejn byl taky dobrej. A ten krpál!
 
Nebo – pamatuješ, jak jsme stáli v té koloně aut a čekali na zelenou?
 
Jojo, tam byl dál pak ten železný most přes řeku a předtím ten tunel pod vlakem o)
 
No a vzpomínáš, jak jsem tě vedla a bylo tam to široký bahno a tys nechtěl mít zmazaný kopyta a já zas nechtěla pustit vodítko...pěkně jsi mě tím bahnem protáhl po břiše :)
 
A jak jsem měl propíchnutou nohu tím hřebíkem...
 
No a pamatuješ, jak jsem měla berle a ty ses mi do nich zamotal vodítkem?
 
Nojo, ale zase jsem si tě často nosil a nosím pořád jako princeznu!
 
To mi připomíná, jak jsem čekala miminko a tys to poznal a chránil mě od všech koní a lidí, jen jsem k tobě přišla.
 
Přišla mi teď na mysl ta větev, co byla ve výšce tvý hlavy, když jsem cválal o)
 
Vzpomínám, že v počátcích našeho vztahu jsem se poměrně často válela na zemi, ale nelituju! :)
 
Pamatuju, že to s tebou nebylo moc jednoduchý a až když jsme hodně spolu, tak rozumíš, co ti říkám...
 
Často mi hlavou projedou staré situace a až dnes jim rozumím. Rozumím tomu, cos mi tehdy říkal.
Teď jsem si vzpomněla, jak jsi byl za exota, když už někdy před 10ti lety jsi nosil chvíli koňský boty :)
 
Pamatuju na to, žes byla za exota spíš ty, jak jsi měla období, kdy´s jezdila výhradně v bílém :)
 
Tak si zítra vyjedeme, jo?
 
Jojo, a ponesu tě, ty princezno :)
 
Jsem rád, že jsi splnila svůj slib a můžu ti strkat hlavu až do domu :)
 
Jsem moc ráda, že jsme spolu :)
 
-----
 
...hele vy dva, co si tady šuškáte.... Já si teda nejvíc pamatuju to, jak jsi, mami, přišla jednoho podzimního večera domu a oznámila mi, že sis koupila koně, a já doufala, že houpacího. A jak jsi pak zastávala názor, že děti jsou gumové a všechno vydrží...
 
No jo, promiň, já jsem si vždycky myslel, že to usedíš. A taky jsem tak nejak chtěl vozit víc ji a ne tebe...
 
Já vím, proto ses taky pokaždý začal tak nafukovat, když jsem se k tobě blížila se sedlem :)
Ale je pravda, že když už jsi byl ochotný mé vézt, tak to stálo za to. Houpat umíš fakt skvěle.
 
Ty taky nejsi k zahození... pytlem od brambor jsi přestala být vcelku brzo. A létat vzduchem umíš taky skvěle :D
 
Tak Zejdo, vše nejlepší, hodně zdraví, hodně zrzavejch (nebo alespoň vysokejch) krasavic a buď tu s námi ještě móc dlouho!