Močové kameny u koní (aneb když kůň dlouho „divně“ čůrá)

Kobylka Enie, nyní 21 let, z toho 17 let je s námi, už 12 let výhradně 24/7.

Po celou dobu, co ji máme, měla občas podivné koliky (nevolnosti) nestřevního charakteru.
Četnost byla cca 1x za rok či dva. Pokaždé byla klasicky ošetřena jako při kolice, bez zkoumání příčiny.
Poslední dobou, kterou nejsem časově schopná identifikovat (rok, půl roku?), jsem si všimla, že močí častěji a v menším množství, ale nepřišlo mi to bohužel významné.

V červnu jí bylo opět špatně, což jsme hned řešili voděním. Vzápětí jsem zaznamenala učurávání („chlístání“ tekutiny) a blýskání vulvou, počítali jsme. 35krát za hodinu. Díky blýskání jsme zprvu měli za to, že jde o extrémní říji či hormonální poruchu. Toto neustalo ani za týden, tak jsme pak povolali veterináře.

Ten udělal vyšetření sonem a diagnostikoval zánět dělohy, kterou se domníval, že vidí na sonu jako plnou hnisu. Provedl také odběr na kultivaci a citlivost, odběr krve a kobylka byla „překryta“ Norodine, resp generikem. Kultivace a citlivost měla za cíl udělat přesný atb koktejl na výplachy dělohy. Z kultivace údajně vyšel „celý zvěřinec“, veterinář se neměl k zahájení výplachů a stav koně byl stejný až horší. Koně jsem denně umývala, protože od moči začala mír rozežranou kůži od zadnice až po spěnky.

Hledala jsem tedy někoho jiného, kdo by v rámci diagnozy mohl dělat výplachy dělohy. Další osoba (Ing. Tolman) sonem zjistila, že děloha je prázdná, provedla nový odběr na kultivaci dvouplášťovým katetrem (aby vzorek nebyl znečištěn cestou k děloze jako předchozí odběr se zvěřincem - kultivace pak vyšla negativní) a nahmatala pod pochvou útvar ve velikosti „brambory“ - tedy cca ženské pěsti.

Poté jsem se obrátila na úžasnou dr. Bezděkovou, která kobylku přijela vyšetřit a diagnostikovala onu bramboru jako kámen v močových cestách (předtím proběhla záměna na sonu - děloha xxx kámen v močových cestách). Ostrost kamenu jí trhala rukavice i ruce, musela použít kožené. Pochopila jsem, proč kobylka u předchozích vyšetření bez sedace nechtěla stát na fajfce a proč pak močila krev.
Následně byl naplánován zákrok, který dr. Bezděková provedla s asistencí dr. Macečkové u ní.

Pod uspáním a lokální anestezí dr. Bezděková doma vymyšleným a vyrobeným nástrojem (kompresní smyčkou z drátu) kámen v močových cestách „rozkrájela“ na kusy a postupně vybrala ven. Následovaly 4 dny zavodňování a přímých výplachů močových cest, aby se dostal ven i písek, pak Eninka přijela zase domů k navazující léčbě a režimu.



14 dní po zákroku jsem zaznamenala, že Enie močí proudem, má čistou prdelku – bez inkontinence a ráda běhá.
Tak snad je vše na dobré cestě :)




Kámen jsme zvážily až po týdnu (u zákroku nebylo čím a pak se pozapomnělo). Odhadem byl váhově vyschlý na polovinu od vyndání z těla a vážil po tom týdnu 192 g.